Bezpečnostní Informační Služba

zpravodajská služba České republiky

O nás

Kdo jsme

 

Bezpečnostní informační služba je zpravodajská instituce českého státu, která působí uvnitř jeho území. Službu řídí a kontroluje vláda ČR a její fungování upravuje zákon o Bezpečnostní informační službě (č. 154/1994 Sb.). Služba je bezpečnostním sborem, její příslušníci jsou ve služebním poměru, mají služební hodnosti a hodnostní označení a jsou oprávněni držet a nosit služební zbraň. Použít zbraň mohou ale pouze v případech nutné obrany a krajní nouze, stejně jako kterýkoliv občan.

 

Oblasti, kterými se BIS zabývá, vymezuje zákon o zpravodajských službách ČR (č. 153/1994 Sb.). Zjištěné informace BIS předává prezidentu republiky, vládě (předsedovi vlády a jednotlivým ministrům), státním a policejním orgánům. Jako instituce je přísně apolitická, nemá represivní pravomoc – nemůže zadržet, zatýkat ani vyslýchat. Při své činnosti důsledně dbá lidských práv a svobod, a je-li nucena je narušit, děje se tak vždy podle zákonem stanovených pravidel.

 

Bez ohledu na utajenou formu činnosti, která je nezbytná pro plnění zákonem uložených úkolů, je BIS službou demokratického státu a je placena daňovými poplatníky. Občané mají právo vědět, jak pracuje a čím se zabývá.

 

Bezpečnostní informační služba každého občana ujišťuje:


„Pokud nejste terorista nebo špión, neohrožujete demokratický systém, bezpečnost a ekonomické zájmy státu, nevyzrazujete utajované informace, nepatříte k organizovanému zločinu, ani nejste v kontaktu s lidmi, kteří ve zmíněných oblastech nemají čisté svědomí, nemusíte se sebemenšího našeho zájmu o vaši osobu obávat.“

 

 

Historie vzniku BIS

 

Po rozpuštění Státní bezpečnosti dne 15. 2. 1990 stála rodící se demokracie před nesnadným úkolem. Obecně známý fakt, že každá tajná služba je citlivým barometrem politického režimu, vedl k nesporně správnému rozhodnutí začít naše tajné služby stavět na zelené louce a nikoliv je pouze demokratizovat kosmetickými úpravami. Šlo o to, aby byly oddány principům demokracie a právního státu, aby plně respektovaly lidská práva a svobody. Bezpečnostní informační služba vznikla dne 30. 7. 1994. Cesta k BIS vedla přes tyto organizace:

 

  • Úřad pro ochranu ústavy a demokracie Federálního ministerstva vnitra (ÚOÚD: 16. 2. 1990 – 19. 12. 1990)

  • Federální informační služba FMV (FIS FMV: 20. 12. 1990 – 30. 6. 1991)

  • Federální bezpečnostní informační služba (FBIS: 1. 7. 1991 – 31. 12. 1992)

  • Bezpečnostní informační služba České republiky (BIS ČR: 1. 1. 1993 – 29. 7. 1994)

 

Více informací o historii

 

 

Poslání, zásady a krédo

 

Posláním a cílem práce BIS je předvídat, otupovat a eliminovat nejzávažnější anticivilizační rizika ohrožující stát a v důsledku každého jeho občana. Pokud musí Služba narušit lidská práva a svobody, činí tak vždy podle zákonem daných pravidel. Např. pro každý odposlech je nezbytný souhlas předsedy senátu Vrchního soudu. Služba nemá represivní pravomoc, nemůže zadržet, zatýkat ani vyslýchat. Krédem Služby je věrnost demokratickým hodnotám, ústavě a zákonu. Za mimořádně důležitou považuje komunikaci s veřejností. Při naplňování svého poslání se bez podpory veřejnosti neobejde a je vděčna každému, kdo jí při ochraně naší bezpečnosti, demokracie a svobody pomáhá.

 

Více informací o poslání

 

 

Znak služby, služební přísaha a průkaz

[image] 

Znak Bezpečnostní informační služby tvoří velký státní symbol umístěný na hrudi orlice vyjadřující bystrost, ostražitost, rychlost, houževnatost a respekt. Orlici doplňuje latinské heslo „Audi, vide, tace“, které říká, že příslušník zpravodajské služby musí dobře naslouchat, dobře se dívat a o své práci mlčet. Velký státní znak dává na vědomí, že příslušník BIS je ve státních službách. Ve služební přísaze, která je společná pro všechny členy bezpečnostních sborů ČR, příslušník BIS slibuje, že nezneužije svého postavení, neohrozí dobrou pověst sboru a při ochraně zájmů republiky nebude váhat nasadit život. Služební průkaz je karta o rozměrech 5,4×8,6 cm. Na přední straně jsou mj. umístěny: fotografie držitele, název služby, evidenční číslo průkazu a čtvercová holografická nálepka. Na zadní straně je jméno příslušníka.

 

Více informací, text přísahy a průkaz

 

 

Kontrola a dohled

 

 

Vnější kontrola

 

Základ právní úpravy kontroly zpravodajských služeb je obsažen v zákoně č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. Tento zákon stanoví, že činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády a Parlamentu.

 

Zákon nestanoví konkrétní rozsah ani způsob provádění kontrolní činnosti vládou. Kontrolní činnost vlády vůči Bezpečnostní informační službě se však odvíjí od oprávnění vlády ukládat Službě úkoly v mezích její zákonné působnosti a hodnotit jejich plnění. Kontrolní činnost vlády vůči Službě rovněž úzce souvisí s tím, že vláda odpovídá za činnost Bezpečnostní informační služby, koordinuje ji a jmenuje a odvolává jejího ředitele. Kontrolní činnost vlády se zaměřuje na všechny oblasti činnosti Služby. Exekutivní kontrola BIS je například zaměřena na kontrolu rozpočtu BIS jako samostatné organizační složky státu a posuzování, zda vynakládané prostředky slouží a jsou-li nezbytné k plnění zadaných úkolů. Vláda též schvaluje a sleduje dodržování Statutu BIS a je supervizorem z pohledu dodržování zákonnosti zpravodajských aktivit.

 

Podle zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, vykonává kontrolu činnosti Služby Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby). Konkrétní rozsah oprávnění tohoto kontrolního orgánu je uveden v zákoně.

 

Příklady dalších „vnějších“ kontrolních mechanismů vůči Službě:

 

Kontrola soudní

Soudní kontrola směřuje především ke kontrole použití zpravodajské techniky (povolování jejího použití - předseda senátu vrchního soudu příslušného podle sídla BIS). Soudce je oprávněn požadovat od BIS informace k posouzení, zda důvody pro používání zpravodajské techniky trvají.

 

Kontrola NKÚ

Nejvyšší kontrolní úřad kontroluje plnění úkolů hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu podle zvláštních právních předpisů.

 

Kontrola veřejností

Veřejnost nemá žádná specifická kontrolní oprávnění. Přesto však je tento způsob kontroly důležitým prvkem obecné kontroly činnosti BIS. Veřejnost kontroluje činnost Služby většinou zprostředkovaně – prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, nebo přes internetové stránky Služby. Na nich jsou volně přístupné např. výroční zprávy či různá aktuální sdělení.

  

 

Vnitřní kontrola

 

Posláním vnitřní kontroly je zamezit aktivitám, které jsou neslučitelné s postavením a fungováním BIS, nepřipustit ohrožení její bezpečnosti, zneužití a únik informací, odhalovat porušování vnitřních předpisů a upozorňovat na případné nedostatky a chyby ve využívání prostředků v oblasti materiálního, technického a administrativního zázemí. Důležitou roli mají tři útvary přímo podléhající řediteli Služby: Inspekce, Odbor vnitřní bezpečnosti a Skupina interního auditu.

 

Více informací o vnitřní kontrole

 

 

Bezpečnostní systém ČR

 

Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že základní povinností státu je zajištění svrchovanosti a územní celistvosti ČR, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot.

 

Podle téhož zákona bezpečnost ČR zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby. Na zajišťování bezpečnosti jsou povinny se podílet státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické osoby a fyzické osoby.

 

V bezpečnostním systému ČR hrají zpravodajské služby významnou a nezastupitelnou úlohu při získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro bezpečnost ČR a při včasné identifikaci bezpečnostních hrozeb a rizik.

 

                                                        Více o bezpečnostním systému

 

 

zpět
Top