Diskreditační kampaň je nejhrubším zneužitím zpravodajské služby

Publikováno: 24.9.2004

Dne 16. 9. 2004 odvysílala ČTK ve svém zpravodajském servisu vyjádření předsedy parlamentní komise pro kontrolu BIS, poslance Jana Klase, v průběhu diskusního večera „Média a tajné služby“, který se téhož dne uskutečnil v Senátu. Podle ČTK poslanec Jan Klas mj. uvedl, že BIS je schopna provádět diskreditační kampaně, při kterých mohou být využíváni i někteří novináři. Následující den – tedy 17. 9. 2004 – převzal zmíněnou informaci deník PRÁVO (na str. 6. pod titulkem „Poslanec Klas míní, že jsou u nás tajné služby málo kontrolovány“). Plné znění zprávy ČTK a následné vyjádření mluvčího BIS, zaslané ČTK a listu PRÁVO, přinášíme v následujícím textu.

Zpráva ČTK dne 16. 9. 2004, 19.28 hod.:

P r a h a (čtk) – Tajné služby nepodléhají v České republice dostatečné kontrole, prohlásil předseda sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Klas (ODS) na dnešním diskusním večeru v Senátu na téma Média a tajné služby. Civilní kontrarozvědka je také podle něj schopna provádět diskreditační kampaně politiků či dokonce státních úřadů, což prý on sám zažil na vlastní kůži při medializaci jeho problémů s tím, že několik dní neměl bezpečnostní prověrku. Vyjádření představitelů BIS se ČTK dnes večer nepodařilo získat.

„Není vyloučeno, že někteří redaktoři našich hlavních televizí, důležitých rozhlasových stanic a velkých tištěných médií mohou být využíváni při kampaních či diskreditaci“, řekl Klas. Podle něj tlak na jeho osobu a snahy jej zdiskreditovat začaly vždy sílit, když se jako předseda parlamentního kontrolního orgánu BIS snažil o důslednější kontrolování služby. Neutěšená situace kolem českých tajných služeb se prý začíná měnit až v poslední době po nástupu vlády Stanislava Grosse.

Klas poznamenal, že parlamentní kontrolní komise BIS v současnosti v podstatě nemůže službu kontrolovat. „My jsme závislí na tom, co nám řekne ředitel BIS. Nemusíme mu věřit a máme-li důkazy, můžeme se obrátit na státního zástupce“, podotkl. Nemyslí si však, že by BIS nějak hromadně překračovala zákon. Jako příklady zemí, kde funguje dobrá kontrola služeb, pak poslanec uvedl Itálii či Německo.

Na dnešní veřejné diskusi svůj osobní příběh obšírně vyprávěla bývalá televizní zpravodajka a agentka BIS Lenka Králová, která podle svých slov různým způsobem spolupracovala s kontrarozvědkou mezi roky 1994 a 1997 a se svým řídícím důstojníkem dokonce měla dítě. Králová musela z České televize odejít poté, co před několika dny zveřejnil podrobnosti o ní týdeník Respekt. Dnes svůj osud označila za postupné naplňování hrozeb diskreditací, které proti ní BIS údajně použila.

Jakub Dospiva

Vyjádření mluvčího BIS, zaslané dne 17. 9. 2004 redakci ČTK a deníku PRÁVO

Nebudu komentovat slova poslance Jana Klase, jehož vyjádření znám pouze zprostředkovaně. S poslancem Janem Klasem ředitel BIS Jiří Lang dnes hovořil a z rozhovoru nevyplynulo, že pan poslanec Klas podezírá BIS z jakékoliv kampaně či diskreditační akce. K tématům, která jsou v textu ČTK naznačena, odpovídám obecně:

Pokud má kterýkoliv občan závažné podezření, že Bezpečnostní informační služba porušuje zákon, omezuje lidská práva a svobodu, zneužívá zpravodajské prostředky a postupy a provádí jakoukoliv diskreditační kampaň, naléhavě žádám, aby se okamžitě obrátil na orgány činné v trestním řízení.

Mluvíme-li o kontrole BIS, již několikrát jsme v minulosti opakovaně zdůraznili, že služba se vnější kontrole nevyhýbá a její případné rozšíření vítá.

K vysloveným obavám o možném využívání novinářů při kampaních či diskreditaci konstatuji: Ujišťuji veřejnost i novinářskou obec, že BIS neprovádí jakékoliv kampaně či diskreditační akce. Aktivity tohoto druhu považuje BIS za naprosto nepřípustné. Použití zmíněných metod by představovalo nejhrubší zneužití zpravodajské služby. Bezpečnostní informační služba se důsledně řídí zákonem, který přísně a přesně vymazuje její působnost a činnost.