Ředitel BIS J. Lang o své roli současného ředitele rozvědky a o sloučení obou služeb

Publikováno: 28.9.2006

Ve svém zpravodajském servisu ze dne 25. 9. 2006 publikovala Česká tisková kancelář rozhovor, který agentuře na výše naznačené téma poskytl ředitel BIS Jiří Lang. Text ČTK přinášíme v nezkrácené podobě.

Ve své nové roli současného ředitele BIS a ÚZSI (Úřadu pro zahraniční styky a informace) poskytl Jiří Lang rozhovor ČTK, který agentura vydala ve svém zpravodajském servisu dne 25. 9. 2006. Krátký výtah z rozhovoru zveřejnil pouze deník Právo, ostatní sdělovací prostředky interview nepřevzaly. Přinášíme proto nezkrácený text, zpracovaný a vydaný Českou tiskovou kanceláří.

Praha 25. září (ČTK) – Lidé v rozvědce se mne bát nemusí, tvrdí ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiří Lang, který se minulý týden stal také ředitelem civilní rozvědky (Úřad pro zahraniční styky a informace ÚZSI). Své rozhodnutí oznámila vláda po svém zasedání 20. září, kdy zároveň odvolala dosavadního šéfa ÚZSI Karla Randáka. Jmenování jednoho ředitele je prvním krokem před plánovaným sloučením obou služeb.

Názory na slučování se ale liší, podle některých odborníků nejde práce služeb skloubit. Zároveň se prý bude příliš velká moc koncentrovat v rukou jednoho člověka. Začalo se také opět mluvit o tradičních sporech mezi oběma službami.

Lang podle vlastních slov žádné radikální změny nechystá. „Každá služba dále pracuje, jak má. Nikoho jsem neodvolal, žádnou akci jsem nezastavil. Pan Randák je do předání všech náležitostí mým poradcem“, popsal ČTK aktuální situaci ve službě Lang.

Napjaté vztahy mezi službami ukázala například několik let stará událost, kdy příslušníci BIS sledovali své kolegy z rozvědky. Tuto akci dnes Lang označuje za zásadní chybu. „Tehdy jsem se panu (Františku) Bublanovi omluvil, věc jsem nechal prošetřit a příslušníky této story jsem propustil“, říká ředitel.

Podle Langa je tato řevnivost dána často tím, že řada zpravodajských důstojníků přišla do ÚZSI právě z BIS. „Nemám ale žádný seznam hlav“, tvrdí Lang.

Jak sám přiznal, on sám není z nápadu na sloučení služeb nijak nadšen. Právě nyní pro vládu připravuje zprávu shrnující výhody a nevýhody takového kroku. Konečné rozhodnutí ale podle něj bude záviset na politicích. Pouze ti můžou říci, co vlastně stát od zpravodajských služeb chce. „Musí stanovit, jaké máme ambice, zda chceme působit po celém světě, nebo jen cíleně, například v zemích, kam vysíláme vojáky“, uvedl příklad.

Plán současné vlády na sloučení služeb kritizuje především ČSSD a exministr vnitra a předseda sněmovního bezpečnostního výboru František Bublan.

Ve své současné pozici se Lang nyní snaží s prací rozvědky co nejlépe seznámit. Zásadní rozdíl je podle něj nejen ve směřování služeb, ale i v časovém horizontu, v jakém pracují. Rozvědka podle něj potřebuje mnohem dlouhodobější úkolování. Práce v zahraničí totiž musí být pečlivější a vybudování kontaktů je mnohem pracnější. Těchto rozdílů si je prý velmi dobře vědom a odmítá, že by „míchal“ dva druhy práce. „Sice jsem hlavou obou služeb, ale pracuji ve dvou režimech“, vysvětlil svůj přístup.

Uvedl, že u služeb nedochází k propojování práce, přesto se některé činnosti, například při získávání a zpracování otevřených zdrojů, mohou setkat. „Ale to, zda sloučení má význam a jak bude vypadat, musí říci politici“, opakuje Lang. V některých zemích podle něj například zavedli po sloučení praxi, kdy je ředitel služeb především garantem nestrannosti, má důvěru vlády nebo prezidenta a každou službu vede jeden z jeho náměstků.

Ať současný stav dopadne jakkoli, Lang odmítá, že by jmenování jednoho ředitele pro obě služby mohlo být předmětem politického boje. „Zpolitizování služby je cesta do pekel“, tvrdí. „Byl jsem jmenován sociálnědemokra¬tickým premiérem (Vladimírem) Špidlou, mými dalšími šéfy byli (Stanislav) Gross a (Jiří) Paroubek. Nyní je to (Mirek) Topolánek. Žádné tlaky jsem necítil a necítím ani nyní. Žádný politik po mne nikdy například nechtěl kompromitující informace“, řekl Lang.

Zda využije své nové funkce a bude pro službu žádat více peněz nebo pravomocí, nechtěl ředitel jednoznačně říci. Přesto přiznal, že v rozpočtu BIS peníze chybí a bude o ně žádat. Pokud jde o pravomoci služby, možnosti BIS prý až donedávna stále klesaly a teprve nyní se postupně vracejí na dřívější úroveň.

„U služeb se špatně měří efektivita, výsledkem naší práce je, že se nic nestane“, podotkl. Práce služby tak spočívá v prověřování stovek drobných informací a indicií. „Některé vyřešíme za tři dny, jiné trvají měsíce, ale to vše stojí peníze“, uzavřel Lang.

Jiří Šťastný, mal, mkv