Zbytečné obavy z telefonního odposlechu

Publikováno: 22.7.2003

Čas od času hlasitě vyslovená podezření a následné mediální polemiky na téma „telefonní odposlechy“ vytvářejí v nemalé části veřejnosti hrozivou představu: nikdo si nemůže být jist, že není Bezpečnostní informační službou odposloucháván, BIS tajně sleduje tisíce, možná desetitisíce našich občanů. Jedno ani druhé není samozřejmě pravda. Na otázku, jak velké je riziko, že právě Vy můžete být odposloucháván, si odpovíte sám.

Odposlechy telefonních hovorů, při kterých bezpečnostní složky státu utajeným způsobem zasahují do základních práv a svobod občanů, jsou – a nikoliv bezdůvodně – nedílnou součástí mnoha kritických veřejných diskusí. A je tedy zcela logické, že i v mediálních polemikách o fungování a práci Bezpečnostní informační služby patří telefonní odposlech k nejfrekvento-vanějším tématům. Čas od času hlasitě vyslovené podezření, že vlastně nikdo si nemůže být jist, že není Bezpečnostní informační službou odposloucháván, dopadá v nemalé části veřejnosti na živnou půdu a vytváří představu o tisících, možná desetitisících, tajně odposlouchávaných občanech. Nic z toho není pravda, nic z toho se skutečnosti ani vzdáleně neblíží.

Je nám velmi líto, že snahu vyvrátit obavy ze vstupu služby do soukromí občanů, z „nahlížení do jejich obývacích pokojů a ložnic“ nemůžeme opřít o konkrétní čísla a údaje. Nemůžeme odpovídat na dotazy, kdo byl a kdo nebyl odposloucháván a – bohužel – i v tomto smyslu musíme ponechat spekulace sdělovacích prostředků v úrovni spekulací. Převážná část informací z dané oblasti spadá do utajovaného režimu a tak se můžeme vyjadřovat jen obecně.

Především je třeba zdůraznit, že BIS používá odposlechy telefonních hovorů jen v závažných případech, kdy příslušná osoba vyvíjí silně podezřelé aktivity v oblastech, kde služba ze zákona působí. A dodejme, že souhlas, tedy povolení ke každému jednotlivému odposlechu, musí vydat předseda senátu Vrchního soudu v Praze. Za pozornost stojí v této souvislosti i slova nedávno jmenovaného, nového ředitele BIS, Jiřího Langa: „Ujišťuji veřejnost, že BIS při nasazování odposlechů zákon neporušila a zaručit, že se tak nestane ani v období, kdy budu stát v jejím čele.“

V leckdy zjitřené polemice kolem sledování a odposlouchávání našich občanů ze strany Bezpečnostní informační služby lze však použít ještě jeden, neméně důležitý argument: Ať jste jakékoliv profese a v jakémkoliv postavení, pokud nejste špión, terorista nebo velký tunelář, neohrožujete demokratický systém, bezpečnost a strategické ekonomické zájmy státu, nevyzrazujete utajované informace, nejste ve spojení s organizovaným zločinem ani v kontaktu s lidmi, kteří ve zmíněných oblastech nemají čisté svědomí, nemusíte se sebemenšího zájmu BIS o vaší osobu obávat.