Jak pracujeme

Bezpečnostní informační služba nepracuje plošně, ale zabývá se pouze oblastmi vymezenými zákonem o zpravodajských službách (č. 153/1994 Sb.). Pouze z těchto oblastí má právo získávat a shromažďovat zpravodajské informace, které následně analyzuje a vyhodnocuje. Služba odhaluje, popisuje a snaží se otupovat případná nebezpečí v předstihu. A to na rozdíl od policie, která vstupuje do hry až v okamžiku, kdy je trestný čin spáchán. Úkolem BIS není tedy shromažďovat důkazy umožňující někoho zatknout a dostat před soud, ale o možné hrozbě vědět, včas před ní varovat a vhodnými kroky jí eliminovat.

Zákon o zpravodajských službách jednoznačně stanoví, že ukládat Službě úkoly v mezích její působnosti je oprávněna pouze vláda a prezident republiky. Prezident republiky je oprávněn uložit Službě úkol s vědomím vlády. Zákon též stanoví, že Služba podává prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávu o své činnosti.

Prezident republiky, předseda vlády a příslušní členové vlády jsou též adresáty výstupních zpráv, kterými je Služba informuje o zjištěních, která nesnesou odkladu. Adresáty informací Služby jsou též státní orgány a policejní orgány. Pokud poskytnutí takové informace neohrožuje zájem, který Služba v dané věci sleduje, předává jim Služba informace o svých zjištěních, která patří do jejich působnosti. Konkrétní reakce na výstupní informace je výhradně v kompetenci adresátů, kteří mají výkonné pravomoci.

Bezpečnostní informační služba je výlučně zpravodajskou organizací, která nemá výkonnou pravomoc. Nemůže nikoho zadržet, zatknout, vyslýchat, nemůže nic přikazovat, k čemukoli nutit. Obrátí-li se Služba na občana s určitým dotazem, je zcela na jeho rozhodnutí, zda vyhoví nebo odmítne. Pokud má BIS plnit své poslání, musí pracovat v utajeném režimu, ale vždy za přísného dodržování zákona. Při sběru informací je BIS oprávněna používat zpravodajské prostředky, spolupracovat s osobami jednajícími v její prospěch (agenty). Řadu poznatků získává z otevřených zdrojů, je v kontaktu s policií a intenzivně komunikuje s domácími i zahraničními partnerskými organizacemi. Služba se ale neuzavírá ani před veřejností a snaží se nalézat cesty, které jí umožňují s občany komunikovat.