Zpravodajské prostředky

Pojem zpravodajské prostředky zahrnuje:

• zpravodajskou techniku
• sledování
• krycí prostředky a doklady

Použití zpravodajské techniky povoluje předseda senátu Vrchního soudu. O sledování rozhoduje ředitel Služby, nebo jím určený vedoucí pracovník.

Při získávání informací zákon Službě umožňuje používat zpravodajské prostředky, které rozděluje do tří skupin. První tvoří zpravodajská technika, druhou sledování (jeden z nejúčinnějších nástrojů pro získávání informací). Třetí skupinu představují krycí prostředky a krycí doklady.

Zpravodajská technika

Označení zpravodajská technika je souhrnné pojmenování pro elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické a mechanické prostředky a zařízení, které se používají utajeně, tedy v případech, kdy Služba zasahuje do práv a svobod občanů. Zmínit lze např. telefonní odposlechy, monitorování provozu konkrétních počítačů internetové sítě, skryté pořizování zvukových nebo obrazových záznamů v různém prostředí, identifikaci a zjišťování pohybu osob, vyhledávání, otevírání a prohlížení listovní korespondence a zásilek apod.

Povolení k použití zpravodajské techniky vydává předseda senátu Vrchního soudu a to jen v případě, kdy získání potřebných informací jiným způsobem je neúčinné, podstatně ztížené nebo zcela nemožné. Vydané povolení platí nejdéle čtyři měsíce a v žádosti o jeho vydání musí být uvedeny důvody, druh techniky, doba a místo použití a identifikační údaje o zájmovém objektu.

Sledování

Jako specifický utajený prostředek, je sledování jedním z nejúčinnějších nástrojů sloužících k získávání informací. V demokratickém právním státě může být ale použito výhradně na veřejně přístupných místech. V případě BIS dává souhlas ředitel Služby nebo jím pověřený vedoucí pracovník.

Sledování je plánovitým – převážně vizuálním – pozorováním osob, míst, věcí nebo budov, nejčastěji se však zaměřuje na záznam pohybu, chování a jednání lidí. V případě sledování věcí, jde obvykle o pohyb různých zásilek, např. zbraní nebo drog. Pokud jde o místa nebo budovy, primárním zájmem je zjistit, co se v dané lokalitě a v okolí příslušného objektu odehrává, kdo se zde pohybuje, jak se chová apod.

I když je sledování pouhým servisem operativní činnosti, představuje nesmírně důležitý a nezastupitelný segment zpravodajské práce. V rámci zpravodajských aktivit patří sledovací operace k nejnákladnějším. Až na výjimky jde o týmovou práci sehrané skupiny sledovačů, kteří podle potřeby používají vlastní nohy, auta a různá technická zařízení. Pro rychlé dorozumívání mají dispozici spolehlivé rádiové spojení. Nároky na profesionálního sledovače jsou mimořádně vysoké, rozhodují osobnostní předpoklady a dispozice. K základním požadavkům patří schopnost pracovat v týmu, ukázněnost, přesnost, smysl pro organizaci a řád. Nezbytné jsou výborná fyzická kondice, dobrý zrak, sluch, paměť a úsudek, trpělivost, schopnost se soustředit a rychle se rozhodovat. V neposlední řadě musí být sledovač vynikajícím řidičem a musí ovládat různé speciální technické prostředky. Dokonalé zvládnutí řemesla sledovače trvá tři až čtyři roky.

Krycí prostředky a krycí doklady

Krycí prostředky a krycí doklady slouží k utajení skutečné totožnosti důstojníka BIS, jeho příslušnosti ke Službě a k utajení objektů a zájmů BIS. Krycím dokladem ale nikdy nesmí být průkaz:

• prezidenta republiky
• poslance nebo senátora
• člena vlády
• člena Nejvyššího kontrolního úřadu
• guvernéra České národní banky

Nesmí se dále použít:

• služební průkaz státního zástupce a soudce
• diplomatický pas
• jakýkoliv doklad žijící osoby